Jestliže chcete být bohatí a šťastní….. nechoďte do školy

27. dubna 2007 v 0:01 | infant |  Filozofování a úvahy
Na úvod bych uvedl jednu praktickou zkušenost, včera jsem nešel do školy, byl jsem na brigádě. Vydělal jsem si tam dost peněz. Nepotvrzuje to náhodou tento nadpis?

A kam se podělo to slovo šťastní? Štěstí se dostavilo okamžitě, jakmile jsem sebou po práci bacil do postele. Teď už vážně. V dějinách se už mnohokrát potvrdilo, že lidé s problémy ve škole, se nakonec stali bohatými nebo minimálně slavnými osobnostmi.

Za všechny uveďme jistého Jozku Hrubeše. Tento velký muž pocházel z nedaleké vesnice jménem Kněžpole. Již několikrát neúspěšně absolvoval 5. třídu základní školy. Pan učitel Sedláček se jednou tak rozlítil, že mu udělil padesátku z diktátu, což bylo pro Jozku stimulantem, aby odešel z této školy. Ve čtrnácti letech opouští svou rodnou ves, aby se o pár let později vrátil v nablýskaném bouráku s dvěma kočkama vedle sebe. Kde ke všem těm penězům přišel, nikdo neví.

Tento příběh zní jako z pohádky, ale skutečně se stal. To jest zářní příklad tvrzení, jež uvádím v nadpisu.

Ale tady se dostáváme k problému. Skeptici mohou namítat, že je to jen jeden případ z mnoha a mají pravdu. Ale výjimka potvrzuje pravidlo.

Kdo říká, že se něco podobného nemůže stát i vám. Svět je plný různých náhod a překvapení. A nikdo nemůže tušit, co mu život přichystá. V rovnici života nesmíme tudíž zapomenout spočítat kromě sociálních a jiných aspektů ještě jednu důležitou konstantu - štěstí, lidově řečeno "haluz". Na "mušku jenom zlatou" přitom můžeme zapomenout, ona věc se prostě nedá chytit, s tou se musí člověk narodit.

Dalším faktorem je tzv. "tajemství úspěchu". Kdokoliv úspěšný si ho vždy nechává pro sebe, jinak by to nebylo tajemství. Nás ostatní zajímá spíš co dělat aby…

Jedno je jisté školní docházka s tím má jen málo co do činění.

Základní vlohy nám dala do vínku příroda, to co s nimi uděláme je jen a jen na nás. Škola nám může pouze pomoci je využít, popřípadě rozvinout, bohužel jen v úzké míře, a tak je to zase na nás.

Škola a skutečný svět jsou dva světy, navzájem podobné, ale ne stejné. Ve světě na nás čekají lidé kteří nás chtějí jen využít (na tom koneckonců stojí naše společnost) to nás ve škole nikdo učit nebude, takovéto informace se můžete dozvědět pouze a jenom zkušenostmi, vlastními nebo těch lidí a příbuzných jenž nám tak dobře radí. Tyto rady by nám mohly ušetřit nejednu těžkou životní situaci, možná dokonce vydláždit cestu k úspěchu, přesto je jen málokdo poslouchá. Každý jen mávne rukou a prohodí: "Babka stará, zas p*ndá h*vadiny!" V tu chvíli ještě netuší, že za několik let se bude stejně marně pokoušet on naučit někoho jiného to samé. Najde se však malé procento těch, kteří tyto rady poslouchají a ještě méně je lidí co tyto rady smysluplně a moudře využijí.

Z tohoto všeho usuzuji, že nejlepší školou je sám život ve své surové podobě. V jeho průběhu se musíte neustále zdokonalovat a odstraňovat chyby ve svém jednání, někdy i v jednání ostatních a ke všemu ještě navíc nést za všechno odpovědnost. Kdo tohle nezvládne, nemůže být úspěšný.

Být úspěšný, ale ještě neznamená být bohatý a už vůbec ne být šťastný. To už je jiná otázka. Úspěch s sebou většinou přináší peníze, se štěstím je to mnohem komplikovanější. To už je pouze psychický faktor. Skutečně šťastní lidé nemusí být nutně bohatí. Stačí, když je to co dělají a jak žijí, dostatečně naplňuje.

Lidé, jako jediný druh na zemi si svůj svět přetvořili natolik, že své děti musí posílat na léta do škol, aby byly vůbec schopné přežít a obstát. Jen málokdo dokáže tento tlak světa vydržet bez patřičné instruktáže ve škole se rvát o své místo ve společnosti. K takovým buď vzhlížíme s obdivem, nebo je ze závisti zatracujeme.

Údělem naší společnosti je i fakt, že není možné dosáhnout stavu, aby všichni byli šťastní a bohatí nebo aby alespoň nežili v nouzi. Štěstí jednoho stojí pokaždé na neštěstí druhého (tak fungují pojišťovny), stejně tak bohatství se musí opírat o něčí chudobu, tohle pravidlo je kromě smrti a daní naší jedinou jistotou.

Ve světě to vidíme pořád, za všechny jeden příklad: V Jižní Africe v diamantových dolech lidé třou bídu s nouzí, zatímco majitelé bohatnou. Snad nikde na světě není situace tak ironická, jako když nemáte co jíst, kručí vám v žaludku a třídíte přitom diamanty - opravdu lepší kontrast bídy a bohatství se jen těžko hledá.

V dnešním světě tedy většinou nezbývá normálnímu člověku nic jiného než se poklidně nechat unášet vlnou stereotypního života vrstvy šedého průměru a to ještě když má štěstí, nebo se pokusit chytnout "haluz", posbírat veškeré své síly a nadání a stvořit si vlastní život tak, jak ho chce on. A komu je i tohle málo ať použije sílu a stvoří si vlastní svět a vlastní pravidla, i tak se to dá řešit, ale budete šťastní?

Zbývá si položit jedinou a poslední otázku co s naším životem? Jsme s ním spokojení? A jak s ním naložíme? To už je jen naše volba.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ayonai Ayonai | Web | 27. dubna 2007 v 0:43 | Reagovat

Zajímavá úvaha. Pro mě je momentálně škola naprostý útěk od reality. Nemusím v ní přemýšlet o tom co bude dál, tak se mi nějak líbí pohodová situace u domácího krbu. Jo, chtěla bych něco dokázat, ale nevim jak, tak to neřešim.

2 Andy Andy | Web | 25. ledna 2009 v 16:22 | Reagovat

S tímhle nejde dělat nic jiného, než souhlasit

3 Slávek Ruman Slávek Ruman | E-mail | 28. září 2009 v 13:49 | Reagovat

Ahoj adámku, konečně si napsal to co jsem tvrdil celý 4roky na škole. Viš jak to bylo se mnou a s matikou... 4-5 furd 4roky. a ostatni předměty to samé. A ted? se mám jak v bavlnce. Mám skvělou práci a skvělý život. ale než se tak stalo byla k tomu těžká cesta plná důležitých rozhodnutí. Vysoká škola nebo práce rodina nebo kariéra atd. Ted ale žiji jinak než mnoho 19ti letých v Čr. mám dům auto(ted nové asik týden http://www.opel-insignia.cz/) Mnoho úspěšných lidí se stali uspěšní jen proto že se odlišovali. Já se odlišoval dost proto mě ve škole skoro nikdo neměl rád ale ted jsem rád že jsem tak udělal. K tomu mi pomohli knížky které bych vám doporučil a to Chudý táta bohatý táta od Kyosakiho, Multilevelmarketing strašák a nebo přiležitost, Kam se poděl můj sýr, a moje bible je Neljlepší obchodník světa... tyto knížky si čtu několikrát za měsíc jen díky nim jsem tam kde sjem. Pokud by někdo chtl změnit dosavadní život pak to může zkusit. napište mi na Rumans@seznam.cz. neručím že se to povede všem ale je to jen na Vás. ahojte

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama