Problém veřejných záchodků

9. října 2007 v 0:49 | infant |  Krutá realita
Výňatek z knihy od Dave Barryho: Rukověť správného chlapa

To je problém, kterému chlapi musí čelit, kdykoli vstoupí na veřejné záchodky. Když vejde na veřejné záchodky žena, má tam soukromí zajištěné kójemi, ale chlapi to musí dělat veřejně, někdy dokonce se spoustou dalších chlapů okolo.

To může být dost choulostivé, protože čurání je v myslích chlapů do značné míry spojováno s mužností. Všimněte si chování psích chlapů, kteří se celý život neúnavně snaží prokázat svou samčí nadřazenost tím, že čurají na všechno na celém světě. Vědci jsou přesvědčeni, že důvod, proč psi vyjí na měsíc, je ten, že jsou (psi) (i někteří vědci) vzteklí, že se tam nemohou dostat a vyčurat se tam.

Jak jsem řekl, mám dva psy: velkého hlavního psa jménem Earnest a malého záložního psa jménem Zippy. Earnest, velká fena, čurá, jen když potřebuje čurat. Zippy, malý chundelatý psí chlapík, čurá prakticky bez přestání. Je to malý chodící chumáč vlny, z nějž ustavičně crčí moč. Někdy potká sousedovic psa Prince a oba okamžitě zahájí slavnosti čurání. Chvíli se očichávají, oběhnou několik keřů za účelem pokropení, potom se zase navzájem očichají, potom se zase vrátí k těm keřům, tam a zpátky, párek netěsnících testosteronových tornád s nízkým IQ, z nichž každé je pevně přesvědčeno, že je ten největší, nejhrozivější samec na světě.

Já jsem přesvědčen, že čurání má pro chlapy význam, který přesahuje pouhé vylučování tělesných tekutin. Je to výraz územního pudu. Proto pokaždé, když chlap vstoupí na veřejné záchodky, musí konfrontovat zásadní chlapský problém, a totiž: Který pisoár použít? Jeho cílem je vyhnout se za každou cenu čurání těsně vedle jiného chlapa, protože tak by si vzájemně narušovali svá území.

Proto by na ideálních chlapských záchodcích měly být pisoáry umístěny minimálně dvacet metrů od sebe. V reálném světě bývají bohužel těsně vedle sebe, což znamená, že chlap musí často během zlomku vteřiny činit strategická pisoárová rozhodnutí. Pro objasnění tohoto procesu si představme veřejné záchodky na letišti. Předpokládejme, že je na nich řada pěti pisoárů, znázorněných na následujícím vědeckém diagramu obdélníky:
1
2
3
4
5
Dále předpokládejme, že když vstupuje Chlap A, není na záchodcích nikdo jiný. Chlap A si téměř vždy vybere jeden z krajních pisoárů - buď č. 1, nebo č. 5 -, protože ví, že tak bude co nejdál od dalšího chlapa, který přijde. Řekněme, že si Chlap A vybere pisoár č. 5, což znamená, že naše situace nyní vypadá takto:
1
2
3
4
Chlap A
5
Když vstoupí Chlap B, vždycky si vybere č. 1. Nikdy ani za miliardu let, by si nevybral číslo 4. Kdyby takovou věc udělal, znepokojilo by to Chlapa A do té míry, že by se mohlo stát, že si zapne poklopec tak rychle, že bude riskovat, že si raději pomočí kalhoty a možná i zraní své mužství, než by setrval na místě. Ale Chlap B si vždycky vybere vzdálený pisoár; může to být decentní, solidní, volnomyšlenkářský člověk bez jakýchkoli předsudků vůči homosexuálům, ale raději by přišel o obě oči, než by dopustil, aby si Chlap A myslel, že je jedním z nich. Proto půjde na druhý konec. Kdyby byla řada pisoárů kilometr dlouhá, Chlap B by možná nelitoval námahy a vážil cestu až na její konec, i kdyby to mělo znamenat, že zmešká letadlo.

Takže nyní je situace taková:
Chlap B
1
2
3
4
Chlap A
5
Když vstoupí Chlap C, samozřejmě si vybere pisoár č. 3. Není z toho nijak nadšený, ale pořád ještě má po každé straně jeden pisoár jako nárazník:
Chlap B
1
Nárazníko-vý pisoár
2
Chlap C
3
Nárazníko-vý pisoár
4
Chlap A
5
Ale teď přichází Chlap D, a ten stojí před skutečným chlapským problémem, protože ať si vybere kterýkoli pisoár, bude těsně vedle dalších dvou chlapů. To je velmi trapné. Někteří chlapi se v takové situaci rozhodnou pro čurání v uzavřené kóji nebo počkají, až bude volný některý onárazníkovaný pisoár, anebo ustoupí stranou a vyčurají se na stěnu jako na následujícím nákresu:
Chlap B
1
2
Chlap C
3
4
Chlap A
5
Chlap D

Pokud Chlap D přistoupí k jednomu ze dvou volných pisoárů - řekněme č. 2 -, on i chlapi B a C budou stát strnule, zírat upřeně přímo před sebe, jako by byl na kachlíčcích na stěně napsán tajný vzorec pro proměnu hroznového vína v platinu. RADĚJI SMRT NEŽ PŘÍMÝ POHLED, to je heslo chlapa na veřejných záchodcích.

Vím, že si vy ženy myslíte, že si tohle všechno vymýšlím. Ale požádejte svého životního chlapa, aby si přečetl tuto kapitolu, a vsadím se, že s uznáním přikývne. Byl tam a zná chování, které popisuji. Ale bylo by mu trapné probírat s vámi toto téma, protože to je pro něj nesmírně citlivá záležitost. Ví také, že je to hloupé. I když to ani zdaleka nedosahuje velikosti dalších chlapských problémů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dr._KillJoy Dr._KillJoy | 12. října 2007 v 17:51 | Reagovat

...nevim proč, ale je to pravda. Jen malá drobnost: ve škole nemůžeme čůrat na zeď.

2 infant infant | E-mail | Web | 14. října 2007 v 21:43 | Reagovat

to rikal kdo?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama