Řekni hop, než skočíš

24. ledna 2011 v 22:49 | infant |  Filozofování a úvahy
Četl jsem tady pár článků a dosti jich začíná, že toto téma je pochmurné a že ostatní mají na ně určitě negativní pohled, ale já ne. No je to roztomilé. Je to asi tím, že česká společnost je dosti liberální. Nebudu tady rozebírat proč a jestli je to morální a blá blá keci… Jen vám vylíčím jak to vidím já…

Sebevražda je velmi významný životní krok. Mnoho lidí mě proto překvapuje, že si tu svojí vůbec nenaplánují dostatečně dobře a nedají do toho skutečně všechno. Dokonce to vypadá, že někteří sebevrazi jakoby se tohoto kroku báli. Potom to dopadá, tak že místo s prostřelenou hlavou jim jen chybí ucho (protože chtěli uhnout hlavou), místo rozdrcené lebky jen prasklé žebro (tři patra je málo) a poškození jater místo smrtelných křečí (jo z těch prášků se někdy zvrací). Plánování je tedy pro sebevraždu přímo nutnost. Je až šokující, že někteří jsou schopní věnovat více pozornosti výběru auta, než této smrtelně důležité problematice. Zvláště některé mladé holčiny věnující se několikahodinovému výběru šatů, ale jen pětiminutovému rozjímání, než do sebe naládují prášky.
Takových životů je skutečná škoda, zejména když mohli spojit příjemné s užitečným a jít se nabídnout nějakému nekrofilnímu pedofilovi, nebo si udělat výlet do Papui - Nové Guineje.

Pravda je, že spousta lidí o sebevraždě uvažovala a uvažuje, ale nikdy ji neuskuteční. Někteří proto, že si ji rozmyslí a někteří své problémy nakonec vyřeší. Pak jsou tu ještě sorty lidí, co na to prostě nemají. Jak se říká: "nemaj na to koule", to je nakonec dobře, protože je tu poslední tip sebevrahů a ti jsou ti nejhorší. To jsou takzvaní lameři. Typický lamer má na zápěstích jizvy, poškozená játra od prášků, poškozený mozek následkem pádu a ti co si mohou dovolit pistoli tak i zjizvený obličej, protože se blbě strefili samozřejmě. Lamerovi největší službu prokážete, když k němu přijdete v noci a udusíte ho polštářem. Jsou to obvykle takový blbci, že se ještě budou bránit.

Samostatnou kapitolou, kterou mezi sebevrahy nepočítám, jsou demonstrativní sebevrazi. To jsou skutečně zoufalci. To přijdete domů v naprosto obvyklou dobu z práce a už na dveřích na vás čeká dopis, proč to že to udělali. Pokud nechcete, aby se to opakovalo, musíte se vyplížit ven, vrátit se za 5 - 6 hodin a předstírat, že vás něco zdrželo. Tohle je jediný zaručený způsob jak nadobro vyléčit demonstrativního sebevraha.

Můžete se mnou souhlasit, ale taky nemusíte. Můžete se tomu smát, nebo nad tím kroutit hlavou. Je mi to šumák…
A jestli to čte nějaký nerozhodný sebevrah, má pro něj vzkaz: "Skákej srabe!"
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kykusqa kykusqa | Web | 24. ledna 2011 v 22:55 | Reagovat

krásný blogíís =)

2 Silvísek♥ Silvísek♥ | Web | 24. ledna 2011 v 22:58 | Reagovat

krásnné pozadí tu máš:P

3 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 24. ledna 2011 v 23:15 | Reagovat

Super článek! Někteří lidé nedělají pořádně nic, takže zvorají i tu sebevraždu. Nutno říct, že ke škodě nás ostatních! Aníž by totiž někdy něco pořádného vyprodukovali, zatěžují sociální i zdravotní systém náklady na udržení jejich nechtěného života. Doufám, že se tato tvá úvaha objeví v žebříčcích.

4 adaluter adaluter | Web | 25. ledna 2011 v 12:25 | Reagovat

Dobrá, tak já se teda směju, černý humor, taky humor.

5 Lennie Heroin Lennie Heroin | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 9:15 | Reagovat

ano ano ano ano, skvěle

6 Janey Janey | Web | 27. ledna 2011 v 13:43 | Reagovat

co se od tebe dalo čekat :D ale ne, jako fakt dobrý. Ono spáchat sebevraždu není zrovna jednoduché, člověk si to kolikrát rozmyslí až když má oprátku na krku

7 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 29. ledna 2011 v 11:49 | Reagovat

Černý humor nejhrubšího zrna. Napsat takovýto článek by mě skutečně nenapadlo... jakýsi návod, že by? :) Děkuji za pobavení, ač jsem malé stvoření, dokážu se hezky černě od plic pousmát.
A nedávno jsem četlo zajímavý citát, který se trochu hodí k závěru:

"Nerozhodnost brzdí svět."

8 Vendy Vendy | Web | 29. ledna 2011 v 23:12 | Reagovat

Já se směju i kroutím hlavou, ale také přikyvuji...
Výborný článek. Na tohle sebevražedně vážné téma jsem četla už několik slušně ironických článků, tvůj je další.
Asi se nechám strhnout vzorem několika blogerů a udělám si top žebříček...
S tím plánováním - vzpomněla jsem si na jeden email, kde byl návod přímo od policajta, jak se zasebevraždit rychle a pokud možno tak, aby to neobtěžovalo moc lidí.
Jo, chápu, že někdy se člověk cítí na dně a nemá chuť ani vůli jít dál. Ale většinou se otřepe a protlouká se tím údobím nesnází.
Ale nevím, co bych dělala, kdybych byla nedejbože odkázaná jen na lůžko. Tak trochu se nedivím lidem, kteří přijdou vinou úrazu o nohy nebo ruce a nejsou schopni se s tím vyrovnat.
I když jsou lidi, kteří JSOU schopni se s tím vyrovnat a naučit se žít.
Ale v tomto případě ... si říkám: Nesuď, abys nebyla souzena.
Radši ani nepřivolávat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama